Z historie

Můj první den na vysoké

12. února 2017 v 20:21 | -B
První den na vysoké, aneb jak se Barča rozhodla, že začne víc číst, a po roce a půl stále nezačala.

Bylo pondělí 21. září 2015 ráno, v malé učebně na filozofické fakultě nás sedělo asi dvacet, a já byla ráda že alespoň jednu slečnu (se stejným vztahem ke kávě i světu) tady znám, a můžu s někým sdílet tu nejistotu, která byla srovnatelná snad i s losováním maturitní otázky. První den na výšce. Takový vrchol celé té nejistoty byla představa přísného pána s brýlemi, šedivými vlasy a řadou titulů před i za jménem, jak říká hlubokým hlasem: "Nezlobte se slečno, ale vy na vysoké škole nemáte co dělat." To už do třídy vešel první učitel, kterého jsem na své nové škole poznala. Nemůžu říct, že by se nepodobal mému předchozímu popisu. Vyzařovala z něho přesně taková ta autoritativní inteligence. Jeho úvodní slova už si příliš nepamatuju, ale jeho následný požadavek naopak velmi dobře. "Teď se podle abecedy všichni představíte, řeknete odkud jste, jakou střední školu jste studovali a co čtete."

Konec cesty v nedohlednu

10. února 2017 v 0:03 | -B
Konec cesty v nedohlednu aneb jak Barča jela na fesťák.
Když nejste žádní sportovci, ale rozhodnete se, že potřebujete ujít za čtyři hodiny 17 kilometrů. Ne, žádnou filozofickou úvahu o smyslu života ode mě dnes nečekejte. Ale co, nikdo neříká, že musím konec cesty brát metaforicky :).

Článkem k tématu týdne zároveň taky otvírám rubriku Z historie, což sice zavání lehce vzdělávacím dojmem, ale ani zdaleka není. Není to nic jinýho než moje příběhy z minulosti, na který si občas vzpomenu. Docela dobře totiž ilustrují, jakou blbost jsem občas schopná vymyslet. (A udělat.)
 
 

Reklama